Webinář trénink koncentrace

 

Učíme děti, jak se učit, jak si hrát  i sportovat, jak se  soustředit na cíl. K tomu všemu potřebují určitou míru koncentrace. Jak je můžeme podpořit a zároveň se dozvědět něco sami o sobě? 

Zveme Vás na  webinář na téma Trénink koncentrace u dětí i dospělých.

 

Webinář se koná 27.3.2019 od 16:30 do 17 hodin. Přihlásit se můžete zde.

 

Nezůstávejte se svými starostmi sami!

Dáša Najrbtová, krizová telefonní intervence

dasa.najbrtova@familienservice.cz

Z toho nového kolegy se brzy zblázním!

 

Chaotický kolega, upovídaná kolegyně...? AD(H)D u dospělých

 

Dospělí s ADHD nebo ADD fungují v zaměstnání jinak. Odbornice Sabina Pahlke poukazuje na jejich zvláštnosti i na to, jak je mohou vedoucí pracovníci podpořit a zároveň využít jejich potenciál.


Slavný moderátor Eckart von Hirschhausen omračuje publikum svým humorem i temperamentem. Většina z diváků přitom netuší, že má diagnózu ADHD. V jeho původním povolání lékaře to představovalo problém. Na jevišti jsou naopak jeho kreativita, flexibilita a impulsivita hlavní pilíře jeho úspěchu. Pro systemickou poradkyni a specialistku na ADHD, Sabine Pahlke, je to pozitivní příklad. „Zdaleka ne všichni dospělí s ADHD si ale najdou své místo, ve kterém jejich dispozice nebudou na překážku. Mnozí vůbec nevědí, proč jsou tak často nesoustředění a nestrukturovaní nebo narážejí se svým impulsivním chováním."

 

Neustále na příjmu


David M. má ADHD. Přesně shrnuje, co je s ADHD jinak: „Vše, co je normálně mozek schopen odfiltrovat, já vnímám natvrdo bez filtru. Když sedím třeba v kavárně, je pro mne velmi obtížné bavit se s mým protějškem. Vnímám vše, co se kolem mne děje: auta projíždějící kolem, rozhovory dalších hostů, cinkání nádobí, hudbu..."


Jen u zlomku dospělých nad 40 let byla v dětském věku stanovena diagnóza. Stejně to bylo i u Davida M. Tento nyní čtyřicetiletý správce IT systému tušil již jako žák, že je jiný než ostatní. „Celý den ti zní  v hlavě hudba, kterou jsi slyšel. Vyťukáváš rytmus písně – a tím samozřejmě rušíš při vyučování." Nedostával ale jen špatné známky, měl i jedničky. „Někteří učitelé a témata měla potenciál mne upoutat. Zabýval jsem se třeba celý den fyzikou, zatímco latina neměla šanci."


Teprve těsně po třicítce našel David M. dobrého lékaře, který stanovil diagnózu ADHD. „Byla to pro mne obrovská úleva, že mne někdo vyslechl a konečně jsem se dozvěděl, co přesně je u mne jinak", říká.

 

Z ADHD se nevyroste


Při diagnóze ADHD myslíme většinou na děti. Dlouho přetrvávala doktrína, že se tato porucha v dospělosti ztrácí. Ale nové studie, zveřejněné i na stránkách Spolku pro ADHD v Německu (Verein ADHS Deutschland e.V.) dokládají, že se u 30 až 50 procent postižených dětí i v dospělém věku projevují symptomy, které podstatným způsobem ovlivňují a narušují jejich každodenní život.


„Dospělí s nerozpoznanou ADHD se často museli sami bolestně učit zacházet s příznaky a vyvíjet kompenzační strategie ke zvládání všedního dne", říká Sabine Pahlke. Mezitím se také zjistilo, že nerozpoznaná ADHD často vede k dalším závažným problémům. Například pacienti se syndromem burnout v mnoha případech vykazují známky neléčené ADHD.

 

Se svými talenty na správném místě


Jakmile je tato dispozice potvrzena, radí Sabina Pahlke zohlednit ji při výběru povolání: „Dospělí s ADHD nesnášejí nudu a vyhýbají se všem opakujícím se a málo motivujícím činnostem. Organizovat sám sebe je stojí mnoho energie. Proto se vyplatí zaměřit se na vlastní schopnosti a nadání a přemýšlet, ve kterých branžích a povoláních jsou nejvíce žádány. Tak se dají omezit neoblíbené činnosti." Hypoaktivní lidé, tedy lidé s ADD, jsou méně nápadní: „Působí spíš jako lidé nemotivovaní nebo často unavení. Jasné struktury, jasně vymezené balíčky úkolů, přehledný systém ukládání úkolů a vnímavé a podporující prostředí mohou pomoci při každodenní práci v zaměstnání. Jsou také kreativní, jsou jen více zaměřeni směrem do hloubky problému i sebe", říká Sabina Pahlke.


David M. to může potvrdit: "Musím se velmi soustředit, abych vyřídil všechny svoje úkoly, na nic nezapomněl a nenechal si odvést pozornost. V IT povoláních má člověk internet stále před očima. Nezabrousit tam je obrovská výzva. Paradoxně si hledám vždycky práci s velkým množstvím projektů a různými oblastmi úkolů, abych se vyhnul dlouhotrvající, jednotvárné práci."


I mimo jeviště, jak je výše uvedeno, mají lidé s ADHD velký potenciál. „Nejvíc omračují svou kreativitou. Navíc jsou rádi k dispozici druhým a mimořádně ochotní pomoci", říká Sabina Pahlke. Také David M. má silné stránky, které může uplatnit ve svém povolání správce IT systému. Je zde přesně na tom správném místě: „Jen výjimečně mi něco unikne, protože vnímám všechny aspekty bez jakéhokoli filtru. Proto jsem například velmi dobrý při analýze chyb. A moje pozornost a zvědavost mi pomáhá ve styku s kolegy a zákazníky."


Nevýhoda pro dítě, plus pro dospělého


U lidí s ADHD se během vývoje od dítěte k dospělému často mění symptomy. To co bývá vnímáno u dětí jako náročné a únavné, se může později proměnit v jeho silnou stránku. Sabina Pahlke zná příklady: „Tvrdohlavost tak doroste do udivující vytrvalosti. Když je něco důležité, je třeba vytrvat! U rodičů tolik neoblíbená radost z nekonečných diskusí podporuje vyjadřovací schopnosti, které se stávají v dospělém věku jeho silnou stránkou. Nutkání mluvit a „předvádět se" už také přivedla řadu postižených na jeviště."

 

Cílená terapie a podpora pomáhají


„I v dospělosti mohou být postižení dobře léčeni, resp. podporováni", říká Sabina Pahlke. Kouč nebo terapeut, který je dobře obeznámen se symptomatikou ADHD, může s postiženým rozvíjet kompenzační strategie, propracovat struktury a podpořit jej při hledání další pomoci. Existují, podle rozvinutí symptomatiky, dobré možnosti léčby, od alternativní až po klasickou medikaci. Prvním krokem je ovšem sebepoznání a poté následné zveřejnění v nejbližším okolí. 


David M. se rozhodl proti medikaci: „Tablety sice pomáhají, ale nutí mne  fungovat jinak. Po pracovním dni s tabletami jsem velmi vyčerpaný a cítím se, jako by ze mne někdo vymačkal veškerou moji celodenní dávku energie." Komplikací v osobním životě jsou i negativní vedlejší příznaky léků jako nechuť k jídlu a citový chlad. „Tablety pomáhají člověku fungovat. To může snad být dobré pro jeden pracovní den nebo delší jízdu autem, ale pro podařený večer s mým dítětem určitě ne", myslí si David M. Rozhodl se být takový, jaký je: „Nejlepší je dopřát si chvíle klidu a obklopit se lidmi, kteří mne akceptují a rádi mi pomáhají".

 

Svěř se šéfovi/é!


Podle Sabiny Pahlke mohou kromě terapeutů a tematicky zaměřených koučů podpořit postižené i jejich vedoucí pracovníci, pokud ovšem zaměstnanci zacházejí se svou symptomatikou otevřeně. „Společně mohou zaměstnanec/kyně a vedoucí podle silných a slabších stránek vytipovat vhodný okruh úkolů. Navíc mohou učinit konkrétní dohody, pokud má zaměstnanec/kyně některé nešťastné projevy chování. Pouze na základě vlastních pozorování může získat nadřízený mylný dojem, že je tento  spolupracovník nebo spolupracovnice demotivován nebo nemá chuť pracovat. Tady pomáhají cílené otázky, jak se dostat přímo k tématu a k příčině problému." Užitečné jsou podle Sabiny Pahlke také nabídky seminářů, které se zabývají tím „jak vnímat za pracovní silou konkrétního člověka" stejně jako nabídky pro udržení psychického a fyzického zdraví.


David M. zatím svému zaměstnavateli svou diagnózu nesdělil, říká však: „Až budu svého zaměstnavatele informovat, přál bych si, abych byl stejně jako každý druhý posuzován podle své práce a dostával ty úkoly, pro které jsem byl zaměstnán – a aby se mnou můj vedoucí otevřeně mluvil, když nebude s mojí prací spokojen."


Sabina Pahlke je NLP-Practitioner, systemická poradkyně a supervizorka. V rámci pme Akademie nabízí webináře a workshopy na téma ADHD.

 

Máte problémy s komunikací na pracovišti? Zavolejte nám, pokud využíváte zaměstnaneckou SOS linku pme Familienservice nebo ji můžete doporučit svému zaměstnavateli!